Brána mezi zrozením a smrtí se ti otevře dokořán

Proces přechodu z místa, kde jsem, do nové etapy se děje v našich životech pravidelně.

Samotné zrození a první nádech, dětství a dospívání, dospělost a rodičovství, a tak dále, jako v přírodě okolo nás,stále něco končí a něco nového začíná..

Něco se rodí a roste a něco zaniká, umírá.. Jeden životní cyklus vystřídá další.. Ani v čase, kdy jsme uprostřed mezi zrozením a smrtí, mezi těmito dvěmi branami to neprobíhá jinak, než v tomto opakujícím se rytmu života, také ve svém cyklu, ve své spirále, která nás posune o patro výš, do jiného nového prožívání života, těla, emocí, vztahů..

Puberta v zrcadle, druhá puberta.. Od dítěte, dívky, ženy milenky, matky, až po královnu a vědmu.. Je to proces, děj, není to jeden okamžik. Originálně ho prožívá každá žena.

Ve které fázi jsi ty?

Lpíš na tom, co ti ze života mizí a odchází?

Bojíš se nového, nebo se těšíš?

Tajemství ukryté v přechodu,

tajemství přerodu ženy z matky do královny a vědmy

skrývá mnohé výzvy a dary.

Přirozený proces, instinktivní děj, kterému se "jen" potřebujeme odevzdat, důvěřovat mu..

Proběhne sám od sebe, jako většina věcí v našich životech. Pokud mu nebráním. Pokud se mu s důvěrou odevzdám. Neulpívám, nemnožím všechny tabu a obavy, tak, jak umím teď a tady bez odporu přijímáma zas a znovu se uvolňuji do procesu, do děje tohoto tajemství..

Bojím se? Čeho? Je to minulost? Příběhy někoho jiného? 

Je to celý svět možností, který ke mne přichází z ještě nenastalé budoucnosti?

Co říkám tam uvnitř právě teď svému tělu, intuici, svým vnitřním schopnostem?

Mám své představy, jak by to mělo být? 

Mám tam dost prostoru na překvapení a na to, jak to může být?

Co všechno mám v možnostech možného?

Už nemusím být hodná holka a projít tímto obdobím na samé jedničky..

Už nemusím hrát tu hru, kterou hraje svět okolo, nemusím se zaměřovat na výkon.. 

Ani ty nemusíš. Nemusíš se v tomto tajemném labyrintu ztratit a uvíznout v něm. 

Můžeš s odvahou a hlavou vztyčenou projít skrz. 

Projít hlubokou vnitřní transformací a stát se novou bytostí. 

Odevzdat se a projít iniciací, podobně jako u porodu, či smrti.

Už nebudeš, milá ženo, stejná. 

Brána mezi zrozením a smrtí se ti otevře dokořán. Jak projdeš, zda v uvolnění a přijetí, či zaťatá a bránící se, lpějící na čase minulosti, to je jen na tobě. Zemře žena fertilní a zrodí se královna, vědma, žena moudrá a zářící zralostí..

Dovolíš to? Daruješ si to?