Čím více, tím lépe

Na jaře jsem poprvé v životě prořezávala růže na zahradě.

Cítila jsem se velmi zvláštně.

Nejraději bych totiž nechala všechno jen tak růst po svém.

Divoce, volně, svobodně..

Moje maminka, zkušená zahradnice, mi dala doporučení, že čím více, tím lépe. 

Ať se toho nebojím.

A tak jsem s důvěrou, že podpořím vitalitu těchto královen květin, 

vzala kleštěmi pořádný kus. Hned po odkvětu, dříve než se vytvořily šípky. 

A u každého uštípnutého stonku propouštěla i své věci, které si o to říkaly.

Mluvila jsem s růžemi a přitom prožila důkladnou očistu své duše. 

Právě teď znovu kvetou. A já jsem jako nováček v zahradničení unešenátou krásou. 

A zároveň zažívám v hloubce duše ujištění, že jsem jim skutečně neublížila. 

Že ten důkladný řez opravdu vytvořil prostor pro obnovu, úlevu a nové, nádherné a hojné květy plné barev a vůní. 

Podobně jsem to prožila teďi s naší komunitou. 

Tak se těším z toho, že jsi tu, a že společně zažijeme i nový rozkvět, vůni spolupatřičnosti, podpory, spolupráce, vzájemnosti, důvěry, sdílení a spousty dalšího..