Inženýrka životního stylu

VÍM, KÝM SKUTEČNĚ JSTE! 

12.02.2017

"Mám zvláštní dar! Vím, kým skutečně jste! Pojďte za mnou a já vám to tajemství odhalím. Jen já to vím, kým skutečně jste..."


Začala ostatním housenkám okolo sdělovat hlasitým housenčím hlasem jedna housenka, která právě přestala okusovat list a zvedla se až téměř do třetiny svého těla.

Housenky reagovaly různě. Některé dál pokračovaly ve své cestě za lahodnou listovou pochoutkou. Jiné se zamyslely a pár housenek popolezlo blíže k té jedné, co před chvílí mluvila, aby se podívaly, co se děje a taky lépe slyšely...


"Chceme to slyšet! Řekni nám, kým skutečně jsme!"

Volaly jedna přes druhou. Kolem té první housenky se to začalo hemžit roztodivnými barvami jaké jen u housenek můžete uvidět. "Mám zvláštní dar.." pokračovala první housenka ve své řeči:

"Vidím, co vy samy nevidíte. Pomohu vám najít cestu do vašeho nitra". 


Housenky napjatě poslouchaly a úplně zapomněly jíst a dělat to, co každá housenka přirozeně dělá den za dnem, minutu za minutou. Poslouchaly tu první housenku od té chvíle každý den. Čas plynul a housenky, které na začátku našeho vyprávění mávly rukou nad tím vším moudrem, se začaly chystat k zakuklení. Něco je zevnitř pudilo, aby udělaly v pravý čas potřebné kroky. Pěkně jeden za druhým na cestě ke svému životu motýla. 


Housenky, co poslouchaly stále tu jednu povídavou první housenku, najednou zjistily, že jsou příliš malé a slabé, aby podnikly tu dobrodružnou cestu ke kukle a přeměně - metamorfóze. Všechny zpanikařily a začaly zrychleně dělat to, co zanedbaly, když zatoužily skrze tu první housenku najít samy sebe. 

"Ach, jak to teď uděláme?" ptaly se jedna druhé... "Co jen s námi bude? Pro samé poslouchání o tom, kdo jsme skutečně uvnitř, jsme se staly housenkami, které se chovají jako by ani housenkami nebyly... "


První housence už došly síly, přestala mluvit a jen ležela pod listem. Neměla najednou ani chuť jíst, jak byla z toho mluvení slabá... Potřebovala si pořádně odpočinout. Chvílemi jen tak zašeptala: "Já snad umřu... Úplně jsem se pro vás všechny rozdala... Tolik dobrého jsem vám přinesla.."


Všechny housenky, které byly dál samy sebou a poslouchaly samy sebe, své nitro, už byly v kukle, kde probíhala tajemná metamorfóza. Za nějaký ten čas se už z první kukly začal prodírat na světlo světa první nádherný motýl..


Co myslíte, že se stalo s housenkami, které poslouchaly tu první housenku? A co ta první housenka? Co s ní bylo dál? Staly se všechny nakonec krásnými motýly? 

Našly svou pravou podobu? To, kým jsou?


Ano, nakonec se staly motýly. Přesně tím druhem motýla, kterým byly už od začátku... Stačilo vše jen nechat proběhnout... Nepřekážet.