Les ke mně promluvil v kapli ze stromů
Toto ke mně přišlo v kapli ze stromů, při Lesním laskavoladění.
Překonáváme silou vůle potřebu spánku
a pak jsme znavení a plní nervozity,
omráčeni a neschopni zklidnit svou mysl
a doplnit síly, zregenerovat dostatečně
tělo, mysl i zážitky..
Překonáváme potřebu opravdu plně vydechnout
a hluboce v klidu bez tlaku se nadechnout,
až naše těla trpí na předýchání.
Jsme vzduchem a stresem napěchovanými měchy útrob,
které jsou stejně jako my samotní vystavené přílišnému tlaku a tak kolabují..
Překonáváme potřebu nasytit se opravdovým jídlem,
produkujeme nadbytek čehosi, co nenasytí,
něčeho, co vytváří okolo nás i v nás jen skladiště odpadu,
a pak jsme plni zásob energie na horší časy.
Naše orgány jsou obklopeny
stejně jako naše krajina odpadky,
které nestíháme odklízet a zpracovat..
A v tento stejný moment nám energie chybí,
vnímáme nedostatek,nemáme sílu,
vláčíme si se sebou "mrazák" na horší časy
a díky nedostatku nedostatku
zažíváme utrpení našich duší,
bolest našich těl,
neschopnost být opravdu nasyceni..
Překonáváme únavu každý den
a nechuť dál pracovat podle nastoleného řádu
a pak trpíme syndromem vyhoření,
autoimunitními onemocněními,
únavou, která volá a křičí z plna hrdla..
Únavou, která brání tvořit, projevovat sama sebe
v radosti a pro radost druhým,
až nás na dlouhý předlouhý čas odstaví od života..
Překonáváme sami sebe ve výzvách,
výzvách porovnávajících nás mezi sebou,
soutěžíme, bojujeme,
silou vůle jdeme dál a dál,
až už sami sebe nevnímáme a necítíme..
Až ztrácíme sami sebe v překážkách okolo
a místo uvnitřnění a zastavení se tam u sebe uvnitř
hledáme jen další záchytný bod tam venku,
kde můžeme jít dál a výš,
rychleji a nebezpečněji,
pryč od duše volající po naší pozornosti..
Pryč od péče o to,
co nám přináší skutečnou výhru života,
pokoj v nitru a hlubokou radost..
Jsme propojeni s kde kým
až na začátek i konec všech světadílů,
no v našich srdcích cítíme s těmi živými lidmi okolo nás
samotu a oddělenost,neschopnost být spolu v klidu,
jen tak nechat plynout čas,
jen tak nechat čarovat okolní prostor,
jen tak se setkat z oka do oka,
ze srdce do srdce..
Toto ke mně přišlo v kapli ze stromů, při Lesním laskavoladění.
Pojď se mnou příště ochutnat laskavost a les i ty.