Trabant a lamborghini
Když se seznámil trabant a lamborghini, měli toho tolik co objevovat jeden od druhého...
Vypadalo to naprosto úžasně a kouzelně.
- Tolik odlišností.
- Tolik věcí jinak.
- Tolik obohacení.
A tak šel den za dnem, rok za rokem...
Jednoho dne však lamborghini zatouží po výletě ve vysokých otáčkách. Čeká, že to milý trabant navrhne, ale stále nic.. Čeká, čeká, trabant nic.. Lamborghini bylo zvyklé užívat si rychlou jízdu, vítr na kapotě a teď, co se poznalo s trabantem, se to všechno ztratilo z jeho života. V některých chvílích je mu z toho tak na nic, že se mu samovolně rozjede motor naprázdno... Čím déle čeká, až to toho trabanta konečně napadne, tím hlasitěji motor hučí.
Napětí roste, lamborghini je celé nešťastné, ale trabant nic.
Trabant začíná být dost nesvůj z těch opakovaných zaržání motoru lamborghini. Celý skleslý zajede do garáže a raději se ani neukazuje. Nechápe, co se to děje. Vždyť to bylo tak krásné, tak naplňující... Proč to tak rychle vyprchalo? Lamborghini vypadá čím dál víc nespokojeně. Co se jen stalo, vždyť já tak všechno dělám naplno, jak to my trabanti jen umíme.
Dávám do toho všechno...
Lamborghini je celé vzteky bez sebe. Trabant zalezlý v garáži. Napětí by se dalo krájet. Lamborghini túruje motor a myslí si, že tím trabanta povzbudí, aby to udělal taky, a aby už konečně vyrazili na tu rychlou super jízdu, která mu tak chybí. Jenže ouha, trabant nic.
Čím hlasitěji motor lamborghini zpívá, tím hlouběji trabant v garáži mizí, až ho už ani není vidět.
Vypadá to, že si vůbec nerozumějí...
- Nemají vůbec nic společného.
- Oba se sami sebe ptají:"Co se to stalo?"
- "Proč je to najednou tak jiné?"
- "Proč už si nerozumíme?"