UVOLŇUJÍCÍ SLZY LOUČENÍ A NOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ..

Letos jsem opět slyšela, jak bzučí včely na louce. 

Nikdo ji totiž neposekal hned při prvních 20cm nad zemí. A bylo to naprosto fascinující. Společně se všemi vůněmi lučních petrobarevných chodníčků jsem se ponořila úplně přirozeně do úchvatného prostoru HOJNOSTI A VITALITY.

Před očima se mi otevíraly komnaty z mého života, kdy jsem prožívala HOJNOST A VDĚČNOST až do poslední buňky mého pozemského těla. Bylo krásné se do té nádherné energie ponořit naplno a nechat vzpomínky uvnitř mé duše a pak i na těle vytvořit blahodárný koktejl v žilách. Elixír plný VDĚČNOSTI, který oživil pocity BLAŽENOSTI mé nitro i srdce.

V této energii beru také jednu věc z našeho nynějšího domova za druhou do rukou, ukládám do krabic a vnímám příběhy, hojnost i zážitky, které nám byly skrze ně dopřány. Ano, občas i slzím.. Dojetím, loučením.. Pouštím a propouštím vzpomínky, vazby.. Uvolňuji kořen po kořenu, přesazuji moje bytí z místa, kde jsme prožili 17 let. 

V některých chvílích jsem dojatá. V jiných na mne dolehne tíha lpění.. 

Trhání vazeb, přetrhání zajetých zvyklostí, známého, odplouvajícího do minulosti.A zároveň se připravuji na to nové.. Na nový život v domě se zahradou. V blízkosti lesa, s výhledem do sadu.. Stačí jen projít zahradou, vyklouznout brankou.. Mám nesmírné štěstí. Z domova na okraji města s úchvatným výhledem na zalesněné kopce a pěšinou vedoucí ke studánce, se přesazuji, přesouvám do ještě užšího, bližšího spolu žití s přírodou..

Je tak krásné se do té nádherné energie ponořit naplno a nechat těšení uvnitř mé duše a pak i na těle vytvořit blahodárný koktejl v žilách. Elixír plný VDĚČNOSTI, který oživuje pocity BLAŽENOSTI mé nitro i srdce. 

A zároveň nechat volně stékat uvolňující slzy vzpomínek a loučení.. Nechat jemně odplouvat minulost.. S díky.. Pokusit se pustit se jí a jít jako zvídavý poutník životem dál.. Do dalších dní.. Do dalších prožitků, do dalšího dobrodružství..