Vysoká citlivost a její poselství pro nás

Vysoká citlivost je často považována za překážku "normálního" fungování, nějaké normy v životním stylu.

Všimli jste si ale toho, že ten, kdo má nejcitlivější nos, umí upozornit na nebezpečí nejen sám sebe, no i všechny ve svém okolí. Pokud tedy tuto jeho schopnost vnímáme jako cennou a důležitou. A ne obtěžující, když se právě o záchranu nejedná. 

Stejně tak jako někteří z nás lidských bytostí máme nějakou pro běžného pozemšťana přehnanou citlivost, jsou i části našeho těla, které tuto vlastnost mají. Naši strážci. 

Někdo má ten vzácný dar, že v případě, že něco není s ním v souladu, ozve se jeho nejslabší část, nejzranitelnější místo.. Volá nejdříve jemným napětím. Potom jemnou bolestí, až nakonec, pokud ho jeho majitel neslyší a nevnímá, vyřazením tohoto zpravodaje harmonie z činnosti. 

Některé naše části zase naopak reagují se zvýšenou vnímavostí na to, když jdeme tím pravým ořechovým směrem. Brní, mrazí, dávají nám třeba zahřátím, či jiným jemným zavoláním vědět, že toto je to ono. To nej pro nás. To, co prospívá a zavede nás do míst, kde bude celá naše bytost na tom nejlepším místě pro ni. 

Máte také takové místo? Místa?

Už jste jim dnes poděkovali? 

Už jste ta vnímavá nejzranitelnější opečovali? 

Mám raději audio